Špindlerův Mlýn · Labská
Lokalita
Klidná část Špindlerova Mlýna, 50 metrů od lanovky
hodnocení hostů na Booking.com
50 m
k lanovce Labská
2,2 km
do centra
2 h
autem z Prahy
Apartmánové domy Pod Zlatým návrším stojí v Labské, klidné části Špindlerova Mlýna nad Labskou přehradou. Přímo pod domem je sedačková lanovka Labská s 1 770 m dlouhou červenou sjezdovkou, centrum města je 2,2 km. Místo pro ty, kdo chtějí lyžovat od dveří a večer mít ticho.
Kde nás najdete
AdresaLabská 113 a 114, 543 51 Špindlerův Mlýn
Vzdálenosti od domu
Zima
- Lanovka a sjezdovka Labská (1 770 m) 50 m od domu, dojedete k ní na lyžích
- Skiareál Špindlerův Mlýn: Svatý Petr, Medvědín, Hromovka a Labská na jeden skipas
- Skibus zastavuje u lanovky Labská a vozí do centra a k dalším areálům
- Běžecké tratě na Zlatém návrší a Horních Mísečkách
- Večerní lyžování ve Svatém Petru
- Lyžařská škola SKOL MAX necelých 100 m od domu
- Uzamykatelná lyžárna v domě, parkování zdarma
Léto
- Turistika přímo od domu: Labská přehrada, Zlaté návrší a Vrbatova bouda, pramen Labe, Labská bouda, Sněžka
- Z centra Špindlerova Mlýna začíná Harrachovská cesta, nejstarší turistická trasa Krkonoš
- Lanovka Labská jezdí i v létě, nahoře začínají hřebenové trasy
- Cyklotrasy a trailové stezky v Krkonošském národním parku
- Aquapark a bobová dráha ve Špindlerově Mlýně
- Golf u Vrchlabí a v Mladých Bukách
- Večer klid, výhled na hory a hvězdy bez světel města
Zlaté návrší a historie místa
Zlaté návrší s výškou 1 411 m n. m. je jedním z nejhezčích míst Krkonoš. Jeho hřbet leží mezi Medvědínem a masivem Kotle (1 435 m n. m.), spolu s ním a Lysou horou tvoří nejvýraznější horskou trojici Krkonoš. Přibližně 400 m od vrcholu stojí v sedle Vrbatova bouda, odkud vedou trasy k prameni Labe a na Horní Mísečky. Odtud se po turistické trase a lanovkou Labská dostanete k domům Pod Zlatým návrším i do Špindlerova Mlýna.
Svah u Labské byl poprvé osídlen na konci 16. století. V roce 1916 byla dokončena Labská přehrada, která zachytává většinu sněhových vod ve středních Krkonoších a dotváří krajinu v údolí řeky.
Krkonoše zmínil už antický astronom a geograf Ptolemaios. Do hor lákalo lidi hlavně nerostné bohatství: kolonisté z různých koutů Evropy tu hledali zlato, stříbro, drahé kameny a rudy. Mezi 12. a 16. stoletím patřilo dolování a zpracování železných rud k nejčastější obživě místních a Krkonoše se staly nejvýznamnější hornickou oblastí českých zemí.
Ve 14. a 15. století sem přicházeli Vlaši, hledači zlata a drahých kamenů z Benátek. Stopy po jejich činnosti zanikly, dochovaly se ale tajemné záznamy o cestách k pokladům, takzvané Vlašské knihy.
„Italové, kteří cestují do sudetských hor, aby tam hledali zlato, vyplachují z potoků písek smíchaný se slídami a drahokamy ve dlouhém plochém korytě, vydlabaném z jednoho kusu kmene… Zrnka zlata a granáty, které se usadí společně s těžším pískem na dně, omývají v další nádobě, balí do kožených váčků a berou s sebou.“